42. den (národní topící den)

Začalo se topit. Teda spíš "topit". Topení totiž sice fičí, ale tím způsobem, že už není studené jak stěny od mrazáku, ale je pěkně teplé asi jako když si minutu až dvě opřený o betonový sloup. Ale lepší jak nehtem do zornice, že, a úřednice z místního kolejního spolku aspoň mají čisté svědomí a můžou s klidem říkat, že "topení je přece zaplé, tak co si všichni stěžujete?" Jinak dopoledne sem trochu vařil,

a plnil plastovou tabatěrku zrním. Od Báry sem totiž dostal parádní věc: zrní na krmení racků, páč sem místní vrcholový rackrmič:

Narval sem to co to šlo do tabatěrky, která normálně obsahuje pytlíky tabáku, které si Noři strkají pod jazyk, aby měli čerstvý přísun nikotinu.

A odpoledne škola,

k večeru sme se začali s holkama pomalu sbíhat u mě v pokoji a čumět na filmy. Dali sme Dívku s pomeranči, jako vrchol večera přišlo Into the White a na dojezd Reprise. V průběhu sme trochu potrápili tuhle mňamku, co mi tu nechala Kača,

s Rézou sme zlikvidovali obložený talíř (dva druhy sýry a okurka),

zblajzli tu to, co bylo tež od Kači a bylo to skoro tak dobré jak marmeláda s kozím sýrem,

a tak.

Terka dala ze tři panáky a usla jak pán, normálně na férovku v mojí posteli, ostatní alkoholici se drželi statečně až do posledního filmu a eště o něco dál.