neděle 23. září 2012

38.-40. den (Kača čili z Kinsale do Osla)

Moje Kača přilítla něco po desáté, od jedenácti už sem stepoval na busáku s hlavou v oblacích.


Když přifařila, dali sme si ňáke pusy a tak, znáš to, a šli na kolej. Tam sem Kaču nakrmil norskou specialitou: kozím sýrem s marmeládou. Je to fakt dobré jak kvašák na kocáka, nicméně podle Kachniného názoru to "vypadá jak hovno a stejně tak chutná", z čehož sem vyvodil, že už jedla lepší věci.


Ten den bylo fakt hezky, takže sme si hnedka pučili kola


a vyjeli na Songsvann.



Objeli sme jezero na kole, cestou se informovali o klíčových novinkách z našich životů za poslední měsíc a pak dali oběd. Kača se přitom tvářila jak když přeliješ kaktus - jako hele Kachno chápu, že si v Irsku vyvařujete líp, ale takový flák makrely v rajčatové omáčce, to je panečku vrchol konzervového řetězce, obvykle jím jenom sardinky a jelikož s olejem sou o něco dražší, tak pěkně ve vlastní šťávě (sem si nikdy neuvědomil, jak fekálně ta "vlastní šťáva" zní).



Po jezeru sme to vzali rovnou do Vigelandského parku - když už, tak už.







Na vigelandský závěr moje oblíbená ["Je to železné to, co si myslím?" "Jo jo." "A je to pod tím Kača?" "Jo jo."]:


Cestou zpátky sme eště stihli střídání stráží v královském paláci


a přípravný stan na sobotní běžecký závod.


Považoval sem to za znamení, že musím běžet tež. Tak sem se šel rázným krokem zapsat, a rázným krokem sem taky hnedka odešel, když sem zjistil, že zápisné je 450 noráčů. Pak sme šli s Kachnou dom. Ani tento prominentní host se nevyhl mé specialitě a ty už asi tušíš a yes yes yes fiskepuding yes:


Druhý den sme šli do města, kde sme viděli žluté mravence,


jednokoláka,

maratonce,

hrad


i rukavice, co stály jak nový péřový spacák.


No a pak sme si vyšli na plážičku,


kde sme si dali vínečka lahvičku.







Večer sme si dali scuka s holkama, nicméně dorazila jen Réza a Terka, která však po dvou panácích odešla.


Réze sem udělal svou novou specialitku: rybí prsty s kukuřicí a hořčicí v tortile.



Pak dostal za učiska Smirnoff,


a ráno dostala za ušiska Kača, páč měla kocáka jako bejk.


Tak sem ji trochu poléčil a pak odprovodil na bus. A pohádky je konec.

1 komentář:

  1. Ahoj Míšo, to tam Kača byla jen chvilku? Ani jsem nestihl ji pozdravit... Novinky - Nelča maká - škola - brigády a já fičím s Hankou na Křivokládsko do konce týdne. Fota máš úžasné!Už těším na další - drž se!

    OdpovědětVymazat