druhý nic.
Pak sem potkal Báru a pozvala mě na oběd. Přišel sem pozdě, páč sem vypravoval Poláky na další cestu. Stálo to ale za to - kari rýže s ananasem a dvěma sušenkama navrch.
Pak sme s Naréšem a Anou šli na festival světel. Naréš nezklamal, měl sexy zvonáče až na zem, zlatou bundu, kterou si dlouhou dobu odmítal zapnout, i když byla kosa jak ve staré škodovce, taky měl lehce znatelnou, rafinovanou pomádu na vlasech a úsměv od ucha od uchu. Fakt ho žeru, má styl. Světelný fest byl docela spoko, až na tu klemru:
Hlavní stejdž patřila zkérovanému chuďasovi a jeho slečně, kteří museli mít nějaký problém a podle toho, co předváděli, tak ne ledajaký:
Tak sme to otočili a šli radši dom, a to přes růžový staneček,
kde sem na tajňocha vyblejsknul nějakou cizí skupinu, jen jeden borec mě odhalil a hádej, který to byl:
Pak už jenom pomníček pro šaty
a džez band s elektrokopákem. Hejt.
Kdybych se pár dnů neozval, praskl mi pivas z arašídů, které co? Které mi zítra doveze Kača z Irska. Čekuj jak se na mě připravuje tu.
Žádné komentáře:
Okomentovat