Pak přednáška a pak konzultace. Podle množství času [tak 100 vteřin], který sem na konzultacích strávil, vyvozuju, že to bylo spoko. Pak norština. Frodo zas perlil:
"Víte, tady v Norsku máme takový zvláštní druh hub. Mají červený klobouk s množstvím bílých teček a vývar z nich způsobuje divné vidiny."
"Tady v Norsku máme zvláštní problém: sníh. Abychom se ho na cestách zbavili, máme na to speciální auta, které mají vpředu pluh a ten právě odhrnuje ten sníh."
Podobné hlíny dycky valí s vítězoslavným úsměvem a nosem k nebi, jak kdyby v Norsku objevili lék na demenci. Po norštině sem šel na kolej. Lidi tu kradou jak straky:
Večer měl přijít kaučserfírek Karol. Měl mě prozvonit, až bude dole, že pro něho dojdu. O půl deváte mi přijde e-mail, že kde sem a jestli fakt existuju, jestli nejsem troll. Dal sem Karolovi blbé telefonní číslo, on si ale poradil jak Cartouche: vloudil se do budovy, obešel dvě bezpečnostní zařízení, přes požární schodiště se dostal do třináctého patra, tam odchytl jednoho Němce, od něhož mi napsal e-mail a postavil ho na chodbu na stráž, kdybych se objevil. Nakonec sem Karola našel, jak čekuje dole schránky a hledá moje méno. Karol mi dovezl zlatavý mok ze srdce Polska, a i když to nebylo pivo, vůbec mi to nevadilo:
Žádné komentáře:
Okomentovat