pondělí 27. srpna 2012

13. den (Vigelandského park, přístav)

Ráno sem vyrazil na místní bouldrovku, kde, jako obyčejně, bylo lezců jak pivsonů v mojí ledničce.


Bouldrovka je na konkurenční University of Oslo, kde se učí naprosto zbytečné předměty typu filozofie, religionistika či dějiny umění.


Taky tam lepí plakáty zásadně s nastřelovacím koníkem, což jako hele Nore moc eko jako není, ty furt si samé ekoeko, a střílíš si tu koníkem jak Billy Kid, dyť to už pak znova nepoužiješ, mi věř. Co takhle připínáčky hele Nore vole?


Pak sme dali sraz s Terkou a že pudem plavat do jezera. Nebudu kecat a řeknu hnedka, že sme si v půlce cesty řekli, že je vlastně kosa jak z nosa, tak že to kalíme a jdem radši do Frogner parku na sochy. Cestou se nám postavila do cesty nemocnice, co vypadala spíš jak zaskleníkovaný Hilton,


budova s bazénkem ("Kancl uděláme metr na metr a wecko stačí na stojáka i pro holky, ale na zahradě si uděláme bazén, co borci?"),



kaple psychiatrické léčebny (čekuj tu konvicu na oltářních schodech - protestanti no),


a Citroen ála James Bond z dob, kdy Connerymu obočí eště zbývalo pár černých vláken.


A pak se zjevil Frogner park, narvaný k prasknutí sochama norského hrdiny Frognera Vigelanda.




A nejslavnější socha odsud je tady to rozzuřené děcko, co musí vytočit i nerodiče, stačí se podívat na jeho roztomilou nožku, jak je připravena k monstroznímu udupnutíčku.


A pak už sme to hnali až do přístavu, kde sme dali sváčoběd (grahamový chleba a sýr, to tu jím furt).



A večer sem si eště kupil svoji první norskou čokoládu, která byla za polovic - no nekup to, za páďo!


Žádné komentáře:

Okomentovat