Cestou zpátky Válovi furt zdržovali,
a tak sem v přístavu potkal Rézinu a šel zas zpátky na Bygdøy a Vály nechal osudu na štaci po muzeích. Cestou z bygdøyské pláže nás chytl dost tak vítr a dost tak déšť, a tak sme dorazili dom mokří jak kávové sušenky před upotřebením. Na sedm sem zebral Rézu a šel s ní na vlakáč pro Jacka a Evu hádej odkud. Jacek vypadal dost tak spoko, řekl mi ale, že neska u nás nemůže spát, že sorry, že si našli něco lepšího, a že ať se nezlobím, že tu mám prej půllitr vodky. No, Jacku, denně na vlakáč ti budu chodit i za půllitr piva. Tak sme došli rovnou k nám a dali party u mě na pokoji a sledovali nějakého borce či co jak skáče zabalený do kokpitu a že prej to není kokpit, že to je normální oblek, ale já ti stejně nevim, to je jak bych se potopil v ponorce a řek, že to není ponorka, ale oblek.
K pitivu se podával polský proviant, hh.
Na večeřu sme se přesunuli k Báře, která nás pohostila špagetama a svým Honzou.
Spát sme šli brzo brzičko, páč Váli jedou dom ráno raníčko.
ty si postizeny? co to sou za basnicky
OdpovědětVymazatposlední fotka je dobře ďáblovská, ty rohy a červené oči :D
OdpovědětVymazatJaké zdržování, Peťovi nejelo kolo ani z kopce, Lucce pořád padalo sedlo, že to vypadalo, jakoby jela na kole, co se na něm jezdí skoro v leže. Můžeš být jenom rád, že tam nebyla Dáša, ta by udělala generálku na všech kolech, možná by složila i dvojkolo. Pozdravuj Nelču s Jirkou. Válklan.
OdpovědětVymazat