119.-121. den (Bergen)

Jestli chceš jednou jako správný traveler umřít na cestě, mám pro tebe tip jako dva hromy: vyber si železnici a vyber si trasu Oslo - Bergen. Začínáš někde těsně u moře, nějakých 13 metrů nad mořem.

Pak si to vlakem suneš po kraji horských jezer

a když teplota začne klesat,

vše zmrzne

a před tebou se zjeví širé pláně.

Když se vlak vyšplhá hrubo přes kilometr,

zamrzá tam všecko

Před Bergenem ještě poslední roklina

a slunka blesk.

Pak ten den už jen náměstí,

Bryggen bleskově,

rybí trh,

zateplené lampáče

a stylový McDonald.

Ohřát prsty sme byli v kostele

a večer zakotvili u Honzy.

Druhý den sme si dali tripák do místních hor. Nejdřív bylo třeba zdolat Fløyen, což nebylo zas takový leháro, jak to z prvu vypadalo, hlavně ne s mega báglema. Čili mráz,

sníh

a Fløyen.

Výhled na Bergen byl parádní.

Šli sme dál a dál, kde už byly jen hory, mlha, sníh a všechno. Norsko v zimě prostě.

Když sme došli zpátky na Fløyen za trollem,

trochu se vyčasilo.

Zakempili sme v docích, kde sme liskali lotyšskou vodku (díky, Segi!).

Na pomoc nám přišel Ádám s Krisztinou.

Večer sme to kempli zas na kolejích, tentokráte u Pavla.

Ráno sme se zpakovali a šli. Tunelem netunelem,

kostelem nekostelem,

Bergenem nebergenem,

fjordem nefjordem.

Prďa si našel lásku

a já popelnici.

Na závěr sme hodili třešen jak dvě třešně: Bryggen, staré město:

Byla nám kosa jak z nosa a uklidňovalo nás jedině to, že nědo je na tom ještě hůř než my.

Zakwasili sme v knižnici...

...a pak Prďa totálně zabil rozpočet celé cesty, když si koupil tabák v zemi, kde je tabák drahý jak sušený lanýže.

Večer sme zčekli, co Noři jedí na vánoční večeři (a to jako fakt, normálka pizza ty voe):

Piváky sme šli zliskat do parku. Přišla za náma Norka, dala nám každému rohlíček a zas šla. Norsko prostě.

Na vlakáči sme čekali v doprovodu grafitti

až do pozdní noci, kdy sme chytli vlak směr Oslo S. Tam sme stanuli nad ránem, kdy mrtvo bylo všude.